Osmé setkání – Jan Kotík
Sedmé setkání – Ota Janeček

narozen 1919 v Pardubičkách u Pardubic

Žil a tvořil v Praze, kde v roce 1996 zemřel

Také Ota Janeček byl mnohostranným umělcem, jako mnozí příslušníci jeho generace. Byl především malíř, grafik a ilustrátor, dále příležitostný sochař, návrhář textilií i keramiky a spolupracoval i s filmem. Nejdříve vystudoval reálku v Hradci Králové a poté mezi roky 1937 až 1939 studoval na Vysoké škole architektury při ČVUT v Praze tzv. profesuru kreslení. Jeho učiteli zde byli: malíř Oldřich Blažíček, grafik a ilustrátor Cyril Bouda a sochař Karel Pokorný. Po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval v továrně na výrobu jízdních kol, poté studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, z které v roce 1942 odešel a už v následujícím roce byl přijat do SVU Mánes.

Jeho malířské začátky byly inspirovány expresionismem a kubismem, posléze Janeček obdivoval hlavně figurální tvorbu Amadea Modiglianiho. V tom smyslu zde krystalizovala forma pozdějších aktů, jejichž kresbami se proslavil. Sumarizovanou jednoduchou konturou dokázal bravurně vystihnout charakter dívčích a mladých ženských těl – někdy s počínající smyslností, jindy jakoby přímo utkaných vláčnou erotickou linií.

Kresby a mnohé grafiky, k nimž patří i sbírkový Červený akt, si už začátkem šedesátých let získaly široký okruh nadšených obdivovatelů a sběratelů. V malbě samotné se umělec víc obracel k poetickému podání krajiny, respektive jejich drobných organických elementů. Tak už začátkem padesátých let začal vznikat rozsáhlý vrcholný cyklus Trav, což jsou jakási zjednodušená zátiší přírodnin, hlavně florálních motivů. K této řadě náleží i drobná sbírková malba Trávy, v níž je běžná až fádní vegetace zobrazena s velkou dávkou něhy a malířské kultivace. Janeček se k přírodně dekorativním kompozicím vracel dlouhodobě, v pozdějších šedesátých letech abstrahoval původně vegetativní strukturu až na samou hranici rozpoznatelnosti, často směrem k tašistickému tvarosloví. V sedmdesátých letech jeho komerční popularita kulminovala, v malbě se jednalo o typicky stylizované motivy ptáčků, motýlů, vajec, hnízd a stébel, naproti tomu v grafice a kresbě dominovaly výše zmíněné motivy zasněných dívčích aktů s pubescentní tělesností. Jako ilustrátor uspěl Ota Janeček i s výtvarným doprovodem Slabikáře a Čítanky a získal ocenění za mnohé knižní tituly. 

 


Šesté setkání – Jaroslav Róna
Páté setkání – Petr Nikl
Čtvrté setkání – Krištof Kintera
Třetí setkání – Andrea Lédlová
Druhé setkání – Josef Istler
První setkání – Jiří David