Osmé setkání – Jan Kotík
Sedmé setkání – Ota Janeček
Šesté setkání – Jaroslav Róna
Páté setkání – Petr Nikl

narozen 1960 ve Zlíně

Žije a pracuje v Praze

Český malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor, hudebník, fotograf, performer a divadelník Petr Nikl vystudoval v letech 1976 až 1980 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a poté 1981 – 1987 Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1995 získal prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého a dnes je jednou z nejvýraznějších osobností na české umělecké scéně.

Z řady výstav, které uspořádal, je vhodné připomenout jeho koncept jedinečné výstavy Hnízda her v Rudolfinu (2000), na kterou bylo nutno stát frontu, podobně tomu bylo i při dalších reprízách a také při zatím posledním interaktivním projektu PLAY v roce 2010 v pražském Mánesu. Jeho hravost a zdánlivě dětská představivost se zdají být nevyčerpatelným zdrojem autorovy inspirace. Tyto přednosti spolu s bezprostřední výrazovou sdělností využilo nakladatelství Meander, jež realizovalo řadu autorových knih, které Petr Nikl napsal, ilustroval a většinou i graficky upravil: O Rybabě a mořské duši, Záhádky, Jeleňovití, Blázníček, Přeshádky a Pohádka o rybitince.  Jeho kresby, grafika či malby ve formě ilustrací mají tu výhodu, že dokáží oslovit a nadchnout fundované znalce, milovníky umění a bibliofilií, ale i náhodné čtenáře, či děti, kterým nikdo nemusí Niklovy nápady vysvětlovat.

Sbírková grafika má také blízko k této poetice, byť u některých grafických listů vnímáme i traplivé momenty autorovy imaginace. Jsou zde vyjádřeny neskutečným průnikem, resp. probodnutím, například v konvolutu z roku 1991: NohaZajíčekJednorožec Trn. Přes tuto veskrze zraňující situaci není přítomna bolest, aktéři se netrápí, vše je odvyprávěno s klidem a v jakémsi tichém ustrnutí. Tento latentní stav bezčasí je ještě zřetelnější v dalších listech stejného souboru – RybyVelbloudekStromTři objekty a Pletenec, v nichž opět laskavá stylizace vytváří antropomorfní, zoomorfní, vegetativní i věcné motivy v mírně infantilním tvarosloví. Jejich prostor je mělký a tvary oblé, oproti tomu grafika Král z roku 1987 je zcela plošná a méně fantaskní. Vystavený soubor doplňuje objekt monumentální objekt Kanoe z polychromovaného dřeva.

  

Čtvrté setkání – Krištof Kintera
Třetí setkání – Andrea Lédlová
Druhé setkání – Josef Istler
První setkání – Jiří David