Setkání s umělcem

Třetí setkání s umělcem- tentokrát s Andreou Lédlovou

Andrea Lédlová

narozena 1990 v Havlíčkově Brodu

žije a studuje v Praze

Studuje v ateliéru kresby u Jiřího Petrboka, během studia absolvovala stáž v ateliéru malby u Vladimíra Skrepla a loni v ateliéru sochařství Lukáše Rittstena. To ji ovlivnilo v rozhodnutí nevěnovat se pouze malbě ale také trojrozměrným dílům.

V genezi šitých objektů byla podle vyjádření mladé autorky důležitá inspirace dílem Henryho Fuseliho, především jeho magickou malbou Noční můra z roku (1781). Z tohoto podnětu ušila svou vlastní snovou příšeru, kterou pak fotografovala i kreslila. V obdobném postupu pracuje v několika posledních letech, kdy vytvořené trojrozměrné objekty (dnes kolem třiceti děl) fotografuje a pak převádí malbou i kresbou na rozměrné role papíru i plátna. Morfologii šitých objektů zkusila využít i při modelaci objektu z hlíny během studia sochařství a výsledné třímetrové plastice odstranila sokl, aby se „stala opravdovější“.

Sbírková díla Velké příšery I a Velké příšery II jsou však menší, kolem 60 ti centimetrů, jejich výraz vzhledem k použitým materiálům však příliš děsivě nepůsobí. Plyšová měkkost těla a rohů, chlupatá hříva i pozice v jakési odevzdané bezbrannosti vzbuzuje spíš mile vstřícné sympatie. Přesto můžou mít pro autorku efekt jisté psychohygieny při jejich vzniku. Dojem apartní hračky vytváří i objekt Brouk, který je převeden podobně jako paroží Velké příšery II do velkoformátových kreseb, jež jsou dnes ve sbírkách manželů Zemanových. Tyto monumentální Příšery III. a Příšery IV. z roku 2015 se i v ploše papíru vykazují plastickým myšlením a vyjádřením objemů. Základem je černobílá kresba, k níž umělkyně váže jasně barevné partie, místy valérované, a v tomto spojení je někdy zachycena celá původní podoba trojrozměrných příšer, jindy se jejich části volně prolínají a vznikají fantaskně zoomorfní tvary se sugestivním výrazem a svébytnou mytologií. Obzvláště v těchto dílech je síla talentu a přesvědčivost mladé umělkyně.  

Josef Istler

*1919, †2000 v Praze                                                                                                           Významný český malíř a grafik je dnes řazen mezi nejvýznamnější české a evropské představitele surrealismu a informelu. Byl ovlivněn přátelstvím a spoluprací s Karlem Teigem a Toyen.

Byl spoluzakladatelem skupiny RA (sdružení mladých avantgardních umělců), která vznikla v roce 1942. V roce 1945 vstoupil do skupiny Mánes.                                Typickým znakem jeho děl byla konstruktivní metafora, výrazová struktura a fantomická postava. Josef Istler se zabýval fotografií, malbou, kresbou a grafikou. Během svého života vytvořil monumentální realizace, jako například triptych pro pražské letiště Ruzyň. Spolupracoval rovněž s Mikulášem Medkem, Karlem Neprašem a Janem Koblasou.Během svého života byl při svém uměleckém tvoření velmi ovlivněn společenskou situací. Za doby okupace a heydrichiády se do jeho tvorby velmi promítal vliv surrealismu, v této době vznikla jeho nejlepší surrealistická díla. V padesátých letech pak jeho tendence směřovaly spíše k abstrakci a experimentování se strukturou a formou.                                                                                                                              Jeho díla jsou zastoupena v mnoha prestižních českých galeriích (Národní galerie), ale také galeriích zahraničních (Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, Paříž).

Galerie Sladovna v rámci „6. návštěvy sbírky současného umění“ manželů Zemanových vystavuje jedno dílo tohoto umělce. Konkrétně vystavený obraz je příklad setrvalé inspirace v původních východiscích. Byl namalovaný roku 1983 technikou olej na desce. Kromě děl Josefa Istlera zde uvidíte díla dalších velikánů, kterými jsou Jan Kotík, Jaroslav Róna, Lubomír Typlt, Jiří David a mnoho dalších.

Jiří David
Povoláním výtvarník, vysokoškolský pedagog a spoluzakladatel umělecké skupiny „TVRDOHLAVÍ“ .
Jeden z mála lidí, kteří spoluformují českou uměleckou scénu. Jeho umělecké portfolium sahá od malířství, přes fotografii, až k sochařství. Rovněž se věnuje instalaci objektů a psaní textů reflektujících pozici umělce a umění ve společnosti.
Proměnlivost v jeho umění nám neumožňuje jednoznačně určit styl jeho tvorby, ale řečeno slovy jeho kolegů a umělců ’’má každé jeho dílo vysokou uměleckou hodnotu a hloubku’’. Do podvědomí veřejnosti se jistě nejvíce zapsal červeným neonovým srdcem na Pražském hradě, které bylo 17 metrů široké, 15 metrů vysoké a vážilo cca 500 kg a “Klíčovou sochou“ stojícím na náměstí France Kafky složenou z více než 85 tisíc klíčů.
Galerie Sladovna v současné době vystavuje dvě desítky výtvarných děl Jiřího Davida – grafiky a pouze jeden obraz s názvem Ovce. (r. 1985, z dob studií na Akademii výtvarných umění v Praze). Čtyři drobné grafiky jsou z doby před nástupem na Akademii (r. 1981) . Z doby studií (r. 1984- 1986) máme vystaveno celkem 8 grafických listů. Zde byla použita technika suché jehly někdy v kombinaci s mezzotintou (grafická technika). Rovněž nechybí kolorované tisky. Jiný výraz a techniku mají ostatní grafická díla již z doby po revoluci – většinou se jedná o sítotisky z roku 1991.
Tato díla jsou zastoupena na výstavě s podtitulem „6. návštěva sbírky manželů Zemanových“. Kromě děl Jiřího Davida zde uvidíte díla dalších velikánů, kterými jsou Jan Kotík, Jaroslav Róna, Lubomír Typlt a mnoho dalších.