Galerie Sladovna Žatec vás zve.

HALLOWEENSKÉ TVOŘIVÉ ODPOLEDNE

Tématem je halloweenský zápich

Tvoříme…malujeme…kreslíme…stříháme 21.10. od 14 – 16:00

Těšíme se na vás 🙂

 

ŽATEC V PROMĚNÁCH ČASU

Můžete se těšit na výstava fotografií pana Josefa Bláhy a fotografií a pohlednic použité z jeho digitálního archivu.

Výstava představuje Žatec v průřezu časů tak, jak ho mnozí neznají.

                                             

 

6.NÁVŠTĚVA SBÍRKY MANŽELŮ ZEMANOVÝCH
 

Galerie Sladovna Žatec zahájila jedinečnou výstavu s názvem „6. návštěva sbírky manželů Zemanových“ s podtitulem „současné umění“. Jedná se o unikátní soubor obrazů vybraných autorů současné umělecké tvorby. Můžete zde obdivovat díla Jiřího Davida, Krištofa Kintery, Jaroslava Róny, Lubomíra Typlta a mnoha dalších známých umělců, které naleznete ve sbírkách jak českých, tak prestižních zahraničních galerií. Známí sběratelé současného umění Zemanovi  zapůjčili opět část své unikátní sbírky do prostorů galerie, čímž se znovu stává vyhledávaným cílem nejen pro místní občany ale také pro turisty.

Výstavu můžete zhlédnout do 31. 1. 2018, od úterý do – neděle, v době od 10 do 17 hod.
  Nenechte si ujít tuto událost.

 

Osmé setkání s umělcem

Jan Kotík, narozen 1916 v Turnově

žil a tvořil v Praze a od roku 1969 v Berlíně, kde 2002 umřel

Syn významného malíře a pedagoga Pravoslava Kotíka, od mala rád nahlížel do otcova ateliéru, kde objevil knihu o Kandinském. Jeho zájem a kreslířské vlohy zaujaly Vincence Beneše, který jej vzal jako dvanáctiletého na výstavu Bohumila Kubišty. Mezi lety 1931 a 1935 vyučil typografem a byl přijat na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu k profesoru Janu Bendovi. Během studia se účastnil v roce 1937 světové výstavy v Paříži, kde získal bronzovou medaili. Studium ukončil jako bravurní kreslíř v roce 1941.

V té době se stal členem Skupiny 42. Malířské záznamy potemnělých protektorátních ulic byly často oživeny reklamou a posléze je autor ztvárnil v duchu postkubistické asimilace reality. Rovněž tak v kresbách prokázal velký smysl pro zjednodušení tvaru, jasnou kompozici a transformaci reality do charakteristických znaků. V poválečném vývoji strávil nějakou dobu v cizině, ale po svém návratu nemohl v Čechách vystavovat. Až v roce 1957 se mu podařilo uskutečnit samostatnou výstavu U Topičů, která byla v té době zjevením a příkladem nepřerušené kontinuity vývoje moderního umění i u nás. To už umělec přecházel k období geometrické abstrakce, posléze zapojil písmo jako kaligrafický znak, experimentoval s nekonvenčními obrazovými formáty, zkoušel zapojit malbu do prostoru, environmentálních objektů, laboroval s variabily na pomezí objektu a malby (Anatomie Dr. Tulpa – podle Rembrandta), občas se vracel k expresivnímu až gestickému projevu.

Sbírková Odborná studie z roku 1968 je dokladem Kotíkových reflexí, v nichž kombinoval exaktní geometrii s expresivním bezprostředním gestem.  Hnědý objekt i Barevný objekt dokazují právě jeho snahy o přechylování malby do prostoru, v prvním případě jde o vrstvený reliéf a v druhém třírozměrný objekt, v němž barva i tvar plošných elementů hrají stejně důležitou roli. Ačkoli se umělec dočkal výrazného uznání i v Německu, velmi rád se do Čech vracel a skutečné zásadní retrospektivy v Národní galerii (2013-14) se už bohužel nedožil.